Jak jsem v Řecku kupoval křeslo

Naše sestava zahradního (dvorečkového) nábytku se postupně zredukovala o dva taburety, které nepřežily střet s vyšší váhovou kategorií, než na jakou byly projektovány, takže bylo potřeba dokoupit nějaká křesla.  Tedy, původně to byl nábytek střešní, ale do dvou dnů bylo větrem všechno dole a nechtějte vědět, v jakém stavu! Člověk míní, příroda rozhoduje.

Listopad 2022 - krásný nový nábytek nám vydržel jen pár hodin. První silný vítr jej shodil ze střechy na beton!

V rámci nenarušení designové linky černého umělého ratanu jsem si vybral křeslo u stejného prodejce, tedy v Jysku. U nás na ostrově dost fouká a prvotní zkušenost s tímhle nábytkem nás naučila vybírat si materiál podle úplně jiných, než jen čistě estetických požadavků. Řečeno krátce, aby to nelítalo po dvorku, musí to bejt těžký jak prase.

Proto jsem si chtěl křeslo nejprve prohlédnout v některém z obchodů JYSK, v Aténách jich je asi osmdesát a ten nejbližší byl dokonce do dvou kilometrů. Vyrazil jsem na obhlídku rázným krokem, prodejnu jsem ve vedlejší čtvrti nalezl poměrně snadno, leč křeslo v něm nikoliv. Jak je zvykem každého chlapa (než by se zeptal prodavačky, radši všechno šestkrát proleze), obešel jsem celou prodejnu i venek asi třikrát. Nic víc už dělat nešlo a zamířil jsem znechuceně na pokladnu/informace. Křeslo mají, slovy přesně jeden kus, složené v krabici v externím skladu. Nepotěšili mě.

Ve druhé prodejně to nebylo jiné, ale tady už jsem své marné snažení zastavil a křeslo tedy přímo před nimi online zakoupil, když mi pracovníci prodejny potvrdili, že jej mají (samozřejmě zabalené) ve skladu tady na prodejně.

Hotovo, zaplaceno, lístek pro výdejnu třímám v ruce, teď už "jen" převzít křeslo. Ukázalo se, že sklad není v  prodejně, ale kdesi v garáži v podzemí nákupního komplexu. Hledal jsem to dlouho, nakonec ale přeci jen jsem v bludišti podzemní garáže prosycené zápachem benzínu a pneumatik našel dveře skladu. Byl tu i zvonek, k jehož použití jsem byl instruován v prodejně. Jenže, nikdo neotvíral. Když jsem asi deset minut přešlapoval, bouchal, zvonil, nadával, a to vše bez úspěchu, nezbylo, než telefonem zavolat do prodejny. "Najednou" ve skladu hned někdo byl a křeslo mi přistálo k nohám. Přeskočme teď část, ve které si lámu hlavu, kudy velkou krabici dostat do sedanu (blbě), přeskočme i cestu trajektem. 

V procesu sestavování je potřeba pečlivost a trpělivost! Anebo že by ne?

Ocitáme se u nás na ostrově na Milosu na dvorku a křeslo (podle návodu) montuji. Hotovo, povedlo se, poslední dva šrouby sice nepasovaly moc dobře a jeden trochu čouhá, ale křeslo je na místě, vypadá fajn (rozuměj stejně, jako gauč co už tu stojí dva roky). Dokonce i první větrný test dopadl dobře, akvizice se ani nehnula (spíš než hmotnost je totiž důležitý profil, nesmí nic profouknout, ani dole). Krásné křeslo, bude to chtít ještě jedno!

Poučen celý procesem, jal jsem se tedy objednati teď už z ostrova a online, druhý kousek. Vybrat, zaplatit, to jsou minuty. A pak jsou to asi dva týdny čekání, než velká krabice dorazí na místo určení. Zkušeně jsem potrhal obal a vybaven inbusem (nic jiného potřeba k sestavení křesla není) se pustil do práce. Ačkoliv jednotlivé části křesla jsou očíslované, nedá se nic moc pokazit, i když návod necháte v krabici, protože spasování dílů je intuitivní. Vezmete jeden bok, spojíte jej sedákem, a pak dlouho utahujete šrouby. Nakonec jako poslední kus přisadíte druhý bok. Tak si tak spokojeně asi půl hodiny skládám (přístup k některým spojům je špatný a inbus nejde protáčet dokola, je kolem málo místa, takže musíte klíč pořád znovu nasazovat, na aku šroubovák rovnou zapomeňte, nevejde se), abych pak zjistil, že bok čísla 1 je úplně stejný, jako bok číslo 2, ne zrcadlově obrácený, jak by bylo potřeba, ale totožný (schválně okoukněte tu fotku o pár řádků výše, že jste si toho ani nevšimli!). Když se podíváte na fotku, levá strana je vyšší a pravá je zkosená. Přiznávám, dlouho jsem si s tím lámal hlavu a až potom jsem začal (ještě déle) nadávat. Tohle snad není možný, tolik čekání, zbytečná práce, a nakonec to zase můžu rozebrat! Vysvětlit řeckému prodejci, kde se stal problém, nebylo zrovna nejtěžší, prostě jsem jim napsal, že mi poslali dvě stejný strany. Pár e-mailů, instrukce jak to zabalit a kdo si pro to přijede, a skutečně za pár dní krabici vyzvedl kurýr. A zase jsme čekali několik týdnů. 

Když podruhé přišla krabice s logem Jysk, stejnou chybu jsem neudělal a nejprve jsem si všechny díly budoucího křesla vyrovnal po dvorku. Stejnou chybu ale udělal prodejce a já tak nevěřícně zíral na dva identické boky, které, jak už víme, k jednomu křeslu prostě nenapasujeme. Tentokrát už jsem místo psaní hned vztekle volal a nikdy bych nevěřil, kolik sprostých slov a s jakým důrazem jsem schopný použít. Nebožák na infolince Jysku se omlouval, ačkoliv on nebyl ten, kdo zboží na expedici chystal. A zase se čeká... Poslali mi pak ještě vysvětlující e-mail, že křesla posílají z externího skladu mimo Řecko a že nemají vliv na to, jak jsou zabalena. V tu chvíli mi to došlo, to nebyla náhoda, mají je pobalené špatně hromadně, a tak jsem nakonec vytvořil ještě několik e-mailů s velkými písmeny a spoustou výkřičníků, jenom prostě jako upozornění prodejci aby to dali do pořádku, a taky že mi bylo líto každého dalšího (rozuměj třeba i znovu mě), komu přijde křeslo, na kterém se nedá sedět, protože skladník je debil.

Nebudu vás napínat, potřetí už krabice a její obsah přišly v pořádku a tak i druhé křeslo stojí a užívá se. Ale ty nervy!

Takhle to vypadalo, než nám někdo rozsedl kostky :-)