3. První prohlídka domu
Zkrátka a dobře, v roce 2018 jsem naplánoval a v roce následujícím na Milosu uskutečnil jeden ze svých programů pro veřejnost. Jedná se o dovolenou organizovanou pro malou skupinku lidí, kdy je o vše od dopravy z Česka po program na místě a ubytování postaráno. Tedy, z jídelního lístku si už musíte vybírat sami!
Protože můj první „Milos“ za den a pár hodin nebyl zrovna nejlepší logistickou průpravou, střihl jsem si tam v dubnu čtyři dny k lepšímu obhlédnutí terénu. Červnová dovolená 2019 dopadla pak až na menší nehodu s poškozenou vrtulí člunu na výbornou. Byla to smůla, ale měla se vyvážit brzy. Pár dní po návratu do Česka jsem objevil na realitních stránkách nemovitost za cenu, nad kterou nebylo nutné přeříkat obligátní „co bys za to nechtěl ty debile jeden“! Mimochodem, kdybyste byli zvědaví, kolik stojí domečky na Milosu, klikněte si třeba sem https://www.spiti24.gr/en/for-sale/property/milos?sortBy=datemodified%7Cdesc
Ale vsadím deset ku jedné, že si nevyberete...
Měl jsem mimořádné štěstí, nebo snad jsem mu šel naproti? Inzerát byl čerstvý a přesto už se ozvalo několik lidí přede mnou. Znáte to, když prodáváte auto a napíšete to někam na Facebook. Reaguje vám padesát lidí, ale skutečný zájem mají tři. Jeden z nich vypadne protože nemá peníze a snažil se vás jen ukecat, a další čeká, jestli se mu ozve jiný prodejce, a vám napsal jen „do zálohy“.Výhodu má prodávající tehdy, když si může svého kupce vybrat. A protože jsem měl Facebook čerstvý zážitky a obrázky z pár dní staré dovolené, paní prodávající můj profil přesvědčil!
A pak už to šlo bleskově. Za několik dní jsem se hnal autem ve dvě v noci do Katowic a přes Athény trajektem doplul ještě téhož večera na ostrov. Druhý den jsem strávil „příjemné“ dvě hodiny hledáním té správné uličky, protože ručně kreslený plánek který mi paní prodávající poslala přes Viber, moc neodpovídal tomu co jsem viděl na místě na vlastní oči. Pokud k nám teď pojedete na ubytování, nebojte, apartmán Milos village už je zakreslený v mapě a kromě toho můžu poskytnout video, abyste viděli v kterém místě přesně máte odbočit (naproti taverně do kopečka ostře doleva). Ale to jsem předběhl, zpátky do července 2019.
Konečně jsem na kopci zahlédl mávající starou paní, tetu majitelky domu na který mám spadeno! V Řecku lze nejstarší obyvatelstvo dělit na dvě skupiny: A) pracovali v cestovním ruchu, a umí anglicky i kdyby jim bylo sto let, anebo B) nepracovali, a neumí a nemusí být nutně ještě ani v důchodu. „Teta“ musela být asi kuchařka, jak se později ukázalo až jí odeberu uvozovky, protože i já uměl víc řeckých slovíček než ona anglických. No ale když si jdete prohlídnout něčí barák, vystačíte si i s četným efcharistó. Prohlédnuto, natočeno, efcharisto para poli. Rychle na oběd, při té příležitosti se vyptávám, jestli nejbližší taverna funguje celoročně (funguje, když zrovna nepříjde Covid), rozeslat video lidem kteří mohou s nemovitostí poradit, spíš abych měl sám před sebou alibi, že nedělám úplnou pitomost. Přeci jen si budu muset hodně půjčit, abych dosáhl.
Druhého dne mám ještě půlden než pojede slimák zpátky (říkám tak konvenčním trajektům, které pojmou i náklaďáky, ale jsou oproti osobním katamaránům o polovinu pomalejší), a tak znovu z pláže směr Triovasalos okukovat, fotit a opruzovat (dům není prázdný, někdo v něm ještě stále bydlí), i když už dávno jsem vnitřně rozhodnutý. Píšu na všechny strany, zuřivě komunikuji s prodávající, aby jen proboha už zájemce nehledala, má jej! Jsme sice domluvení, ale znáte to, co dnes znamená slovo, navíc napsané skrz sociální síť člověkem, kterého jste nikdy neviděli. Držíte palce?
